Tonight

14. března 2006 v 13:35
A/N Je to má úplně první povídka, nic převratného v tom nehledejte, je spíš pocitová. Je tam trochu slashe, takže jestli to není nic pro vás, nečtěte.

S nepříjemnou pravidelností dopadají dešťové kapky na římsu okna… "tin, tin, tin," jejich sonáta se rozeznívá. Jen jeden ví, co přinese a ten to předem nikomu neřekne…
"Ahhh!" Vykřikl Draco. Pláč, radost, pokoj, smích, klid, chtít být tu a tam a pak jít…
Výbuch! cítil to, cítil ho… Cítil celý svět... Euforie se na krátký okamžik spojila s jeho duší. Byl šťastný, byl štěstí…
Svalil se na postel. Přerývaně dýchal, mluvit nemohl. Zvedl oči k těm jeho a ztratil se v šedých hloubkách… Rozuměl mu. Draco věděl, že ho opustí. Právě teď.
"Ne, ještě ne. Neodchá..." nedořekl. Neměl už sílu.
Na tváři druhého se objevil úsměv, jen přelétl a zase zmizel.
"Tohle je jenom začátek."
Tonight
Dešťové kapky pokračují svou píseň, nevědouc, co se odehrává v mysli chlapce, který přežil. Nechtějí to vědět. Ony chtějí hrát svou bezeslovnou symfonii.
"Co se stalo? To snad nebyl… Snad nejkrásnější pocit v mém životě nebyl jen sen? A nebo ano."
Ve Zmijozelské ložnici odpočívá kluk. Že nespí, prozrazují dokořán otevřené oči. Nespí a vzpomíná… Pláč, radost, pokoj, smích a klid, chtít být tu a tam a pak jít.
Vzpomíná na někoho, kdo mu dal všechno a ještě víc si vzal... Radost a žal.
Vzpomíná na toho, který se včera v noci beze slov zjevil v jeho ložnici. Draca strašně vyděsil, chtěl mu něco říct, ale cizinec se usmál. Ten úsměv. Na něj nikdy nezapomene, možná kdyby chtěl, ale on nechce...
Hrál tvrdě. Draco měl sex, na který nezapomene. Plný vášně, bolesti a štěstí. Něco takové s žádnou dívkou nikdy nepoznal a už nepozná. Ztratil o všechno zájem, chtěl pouze neznámého. Chtěl víc… Tonight
When I wake up
You are never there,
But when I sleep,
You are everywhere..
"Takhle dlouhý déšť jsem ještě nikdy nezažil."
"Vždyť pořád prší."
"Nemá v tom prsty Ty-víš-kdo?" Každý nad tím přemýšlel. Kapkám to ale nevadilo. Měli jiný cíl, udržet si rytmus. Tin, tin, tin… tin, zpomalily. Jeden ne. Naopak. Jeho pulz se každým okamžikem zrychloval, přecházel po ložnici a snažil se nedívat na předmět na nočním stolku. Lekl se a sklopil zrak. Nebyl to sen. Už jsem si jistý
Ve Zmijozelské ložnici stále leží ten samý kluk. Neví, nechápe, ale začíná tušit.
Rukou se chvíli co chvíli dotýká dýky, kdykoli, když se jeho prsty spojí s jejím povrchem, zamrazí ho. Dotýká se dýky, kterou dostal darem. Dýky, o kterou nežádal.
Nebojí se jí, děsí ho jeho pocit. Pláč, radost, pokoj, smích a klid, chtít být tu a tam a pak… Ostří lehce projelo jeho prstem a na zem ukápla kapička krve. V tu chvíli spíš ucítil, než uslyšel tichý vzdech.
…jít.
Po koncertě protká slunce svými paprsky vodní louže. Nebeský potlesk, nádhera. To kapky vědí a miliony z nich za okny hradu cítí, že se blíží jejich smrt. Rytmická skladba končí. Slunce vychází.
Draco ho však již neuvidí. Neuvidí už nikoho, jen cizince. Ví, co má dělat. Musí a přece má strach.
"tin"
Pak si vzpomene na jeho úsměv. Nečeká.
"kap"
Ve stejný moment, kdy spadne poslední kapka se na zem zhroutí i Dracovo tělo. Dýka mu vzala život.
Slunce a s ním celý hrad září. Studenti se vrhnou ven a mžourají do odražených paprsků. Mnoho z nich odvrací zrak, ne proto, že by se jim to nelíbilo, ale jejich oči neunesou tak intenzivní světlo... Dlouho neviděli slunce. Radují se z něj a zároveň se divý proč vyšlo teď, dnes večer. Pláč, radost, pokoj, smích a klid, chtít být tu a tam a pak jít…
"Mělo to tak být," uslyší Draco a ucítí dotyk na rameni. Ohlédne se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nimiel Nimiel | Web | 15. března 2006 v 12:41 | Reagovat

Teda ještě jsem jí nedočetla, ale ten název mě zaujal...Tonight z West Side Story asi neznáš, co?

Podle toho, co jsem zatím přečetla, popisy celkem zvládáš :-)))

Tak já to jdu dočíst a ty ve své tvorbě směle pokračuj dál:-))))

2 Mantisa Mantisa | 15. března 2006 v 20:02 | Reagovat

Hehe, díky moc za pochvalu. Vždycky jsem ráda, když tu zavítá nový člověk, zatím není návštěvnost převratná, ale to přijde;) Ale Tonight z West Side Story neznám...

3 Rebelka Rebelka | Web | 20. března 2006 v 18:19 | Reagovat

Páni, tak to je asi nejlepší prvotima, jakou jsem kdy četla... Fakt první?:) Rebelka jen tiše závidí. Jste asi slečno hold pořádný kus talentu:)

4 Mantisa Mantisa | 20. března 2006 v 19:42 | Reagovat

Je rozdíl, jestli napíšeš prvotinu ve třinácti, jako třeba ty, nebo když ti už pomalu není patnáct... Ale stejně dík za pochvalu, na mém kontě byly dřív je školní slohovky. Mám je doma schované, všechny jsou hrozné, kromě jedné, kterou jsem psala v primě... Mno, učitelce se můj styl psaní tehdy nelíbil a měla jsem spoustu chyb... Když se to sečte, dostala jsem 2/5. Skoro jsem se sesypala;) Ale už je to dobré:D

5 Rebelka Rebelka | Web | 21. března 2006 v 15:49 | Reagovat

Jj, to znám. Učitelce, co jsme měli minulé čtyři roky, se taky můj styl psaní nelíbil. Jedničky ze slohovky, jsem skoro vůbec nemívala.

A co se týče prvotin: četla jsem první povídky lidí, kterým bylo třeba dvacet a nebyly tak dobré:)

6 Nancy Nancy | 21. března 2006 v 19:49 | Reagovat

No, vidíte, to je divná věc, mě učitelka ve slohu vychvalovala, ale povídky zase naopak psát neumím :) Škoda, Třeba kdyby se jí můj styl nelíbil, tak bych taky uměla psát :) No nic, tuhle povídku už jsem četla, můj názor na ní znáš, že jo? :))

Reb: že jo, já taky četla prvotiny od 20-ti letých a nebyly tak dobré, ale Mants má opravdu talent!

Kolik, že ti je let?

7 Mantisa Mantisa | 21. března 2006 v 19:56 | Reagovat

Šestnáct;) A jsi hrozná kecka, myšleno jen v dobrém, aby sis to náhodou špatně nevyložila, to by mě mrzelo...

No nic, já utíkám, jdu si znova přečíst Malého prince a zase si v tom něco najít... Mám o něm udělat referát a jelikož tu knihu miluju, bude mě to strašně bavit.

8 Mantisa Mantisa | 21. března 2006 v 19:58 | Reagovat

Jo ještě, víš, Nan, že si byla (skoro) první člověk, kdo tuto povídku četl... Možná i proto jsem opravila chyby a našla odvahu ji hodit sem... Děkuju:)

9 Nancy Nancy | 21. března 2006 v 20:20 | Reagovat

Šestnáct, jenom o dva roky, budu se muset polepšit, budu se muset začít víc cvičit, abych až mi bude 16, uměla psát alespoň z poloviny tak dobře, jako ty :))

Neboj, špatně bych si to nevyložila :)

Tak to je dobře! To jsem ráda, že jsi mi to tenkrát poslala, teď má alespoň šanci si to přečíst víc lidu :))

Malého prince jsem taky kdysi četla...kdysi. Hodně dávno. No nic, já taky letim, pro změnu číst, Údolí rozhodnutí, jsem na 24 stránce a už jsem si stačila ten název knihy odcizit pro jednu svoji povídku. Já skončim v pekle, za tohle :)

10 Rebelka Rebelka | Web | 21. března 2006 v 20:38 | Reagovat

Nancy... já tě varuju... Co jsem ti říkala o té zbytečné sebekritice? :)

11 Zuz Zuz | E-mail | 5. června 2006 v 21:11 | Reagovat

Ďakujem, ďakujem, ďakujem. Za zážitok, za inšpiráciu, za to, že teraz mierim vyššie. Nikdy neprestaň písať.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama