Září 2006

Pětiboký kůň přišel se mi smát

24. září 2006 v 18:28 Básně
Značkové postavy bez známky pohybu
jen děsí.
Čáru obkreslím barevnou podrážkou
a potom ju smažu.
Prázdný pokoj bez židle.
Tam.
Jinde.
Někde.
"Tak kde je?"
"Co? Ta židle?"
"Není to tak snadné."
A značkové hlavy se stále nehýbou.

Půlnoc v zahradě Dobra a Zla

12. září 2006 v 19:02 Fanfiction
Pokud by se vám povídka nezdála příliš půlnoční, je to asi tím, že byla psaná mezi třetí a pátou hodinou ranní při soundtracku Fantóma opery a s přítomností dvou Ditiadenů. Nechtěla jsem ji zveřejňovat, protože vím, že jsem se slashe zřekla... Ale dokončuji další.

Kraslice

8. září 2006 v 21:18 Básně
Jsem zahlcena povinostmi a mám rozepsanou tu slibovanou povídku;) Ale aby bylo vidět, že jsem stále aktivní, přidám básničku. Bezpoint a volný verš:)

Dnes ráno bavil se s copatou holkou v námořnickém tričku, nedomalovanou. S prázdnýma očima.
Schoval se do dlaní,
Za domovními dveřmi.
Tužka zamotaná ve vlasech, ale tupá. Tupá, žlutá, tupá.
Tupá velice.
Hodí se k sobě.
Stud,
a… čmáranice.
(Už je to příliš, pro malíře z ulice.)

Snad lupnutí, možná, že ani to slyšet nebylo.
Zadusil.
Rozdrtil ji v dlaních.
A o její prázdné skořápky se pořezal.
(Bylo to příliš pro malíře z ulice.)
Byl jsem ta nejkrásnější
Kraslice