S názvem

8. října 2006 v 18:43 |  Básně
Já prostě nemám ráda neděli večer a když si pouštím Kryla, tak se mé smutnění ještě prohlubuje. Bratříčku, zavírej vrátka…

A venku je tak krásně a já se na to můžu tak maximálně dívat z okna. Právě jsem si vzpomněla na větu povídky, co jsem nedávno četla. Pochválila bych autorku, ale ta bude muset ještě několik týdnů zůstat v anonymitě. Potom jsem dlouho koukal z okna. Bylo jasno. Nechápal jsem to. Ve všech dobrodružnejch knížkách pršelo, když se hlavní hrdina trápil.
Takové krásné věty bych teď skutečně schopná nebyla. Ach jo, a to zrovna dneska mám tak strašnou chuť něco stvořit, ale prostě mi to nejde. Obvykle mé myšlenky víří ještě dřív, než popadnu tužku a sednu k psaní. Ale dneska jsem jenom seděla.
Teď se z toho pokouším trochu vypsat. Sepsat. Počmárat. Pokreslit. Roztrhat. Končím. Asi si přečtu nějakou poezii.
***
Půjdu zkusit alespoň napsat nějaký volný verš. Teď je na něj akorát čas, ale pokud se mi to nepovede, propadnu se ještě hloub.
Nestojím o vaše komentáře. Dnes není ani co komentovat. A napsala jsem tu báseň.
S názvem
(nestihla jsem ho totiž rozdat)
"Bude to dvacet tři korun," řekla úlisným hlasem výběrčí pokut.
S nálepkou:
Nevráceno
se od ní odvracím.
Kývat se do stran, to by ti šlo.
Otáčíš se a odcházíš.
Pořád dokola. A vzápětí znovu.
Hlavně, že už víš, co nechceš.
Chtěla bych troubit, ale nenašla jsem hlas.
Nevráceno je synonymem vlastnění.
Stále to tedy zůstává tady.
U mě.
Nechci to.
"Nate."
"Promiňte?"
"No tak, berte."
"Nepotřebuji vaši prázdnou dlaň."
Ne dneska. Snad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 No tak budu anonymní... No tak budu anonymní... | 9. října 2006 v 17:08 | Reagovat

A je mi jedno, že nestojíš o komentáře, protože já ti ho stejně napíšu:o) Zakázané ovoce chutná nejlépe :o)

Děkuji za neplacenou reklamu:o) I když, mně osobně zrovna ta věta připadá krapet kýčovitá...

Ale ta básnička mě dostala... Vážně. Opravu. Nekecám...

"Nepotřebuji vaši prázdnou dlaň."

U téhle věty mi úplně běhal mráz po zádech. Líbí se mi mnohem víc, než ta moje... :o)

2 Mantisa Mantisa | Web | 9. října 2006 v 18:33 | Reagovat

Děkuju ti. Dneska je mi podstatně líp:) Ale neustále nemůžu hýbnout s jednou povídkou... Jdu si sednout s kamarádem, tak už musím jít... Jo a děkuju za koment. Nebyl nechtěný.

3 Rebelka Rebelka | 9. října 2006 v 18:55 | Reagovat

No tak já se taky připojím:) Ta básnička se mi vážně hrozně líbila. Připadá mi, že si prostě jen tak pohráváš ze slovy, úplně z toho vyzařuje taková ta lehkost... :) moc hezké...

4 Mantisa Mantisa | Web | 9. října 2006 v 21:28 | Reagovat

Mystifikatátorko:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama