Prosinec 2006

Vysněná realita

24. prosince 2006 v 14:18 Hlouposti kolem
Poslouchám ticho, ve kterém se mi dobře přemýšlí, jestli se s váma podělím, nebo ne. Nechci totiž rozvířit ten křehký nános klišé. Jsem štastná. Díky němu. A díky dnešní noci. Stačí.
Pak chci taky poděkovat Luciusi Malfoyovi, že mi oznámil, že jsem dostala dárek. Dokonce dva. Od Lelli a Rebelky. Obě povídky jsem právě dočetla a moc vám za ně dekuju. Mám vás ráda. A strašně si toho vážím.
Rebelka: Návštěvy
A ještě. Mám pokažený počítač. Podezřívám ho, že přečetl těžkou Mary a buď se z toho zbláznil, nebo zfiflenatěl. Každopádně, při zapínání začně šíleně pištět. Třeba si chce povídat, ale já jeho řeči nerozumím...

Má mě rád

22. prosince 2006 v 20:06 Hlouposti kolem
Mého kamaráda nenapadlo nic lepšího, než mi k narozeninám dát tuto černou mikinu s nějakým oranžovým nápisem. Tohle teď hrdě nosím na hrudi a Peťu jsem za to několikrát pořádně objala. A když tento příspěvek píšu, heboučká mikina mě hřeje. Heč.
Chtěla jsem ji vyfotit, ale ona fotografování nemá ráda, navíc se stydí. A protože já ji ráda mám, nebudu ji přece trápit.
A na tom, že jsem měla narozeniny před měsícem, vůbec nezáleží.

Jaký je rozdíl mezi koňem, aneb jak mants neumí psát ň

17. prosince 2006 v 14:06 Hlouposti kolem
Žádný, má obě nohy stejné, zvláště pak levou. Můj první digitální obrázek... Ehm. :D

Bláznova ukolébavka; část druhá

16. prosince 2006 v 21:50 Fanfiction
Jsem rád, že již nejsem dítě, kterému pravdu diktují rodiče. Dřív jsem matce věřil vždy. Když byla naivní, přikryl jsem se křehkými křídly její naivity spolu s ní.

Bláznova ukolébavka; část první - Příliš hlučné ticho

16. prosince 2006 v 21:47 Fanfiction
Londýn měla vždycky ráda. I teď, když v typickém podzimním dešti stála pod výklenkem jednoho z kamenných domů. Kapky se tříštily o šedé chodníky a tentokrát ji ani nenapadlo začít je počítat. Přemýšlela; něco je příliš těžké říct. Draco, musíš jít se mnou. V rodinném sídle ti ho to nebude tolik připomínat. Miluju tě. Přehodila si přes vlasy kapuci, přeběhla ulici a zmizela v protějším průchodu.

Bláznova ukolébavka - Věnování

16. prosince 2006 v 21:46 Fanfiction
Indiáni to místo nazývají věčným lovištěm. Křesťané nebem. Buddhisté nirvánou a Brumbál dalším dobrodružstvím. Každopádně pro všechny je to konečná stanice. Ale já jsem uvízl někde uprostřed. Můj dospělý svět se smrštil mnohem rychleji, než by dokázala profesorka Hoochová říct famfrpál.
Pro Cassej,
ale ještě trocha patří Elišce.

Nevidomá dívka a jedna věta ze slohu

6. prosince 2006 v 19:44 Hlouposti kolem
Mám ráda češtinu. A ráda si s ní hraju.
"Anděla odkryla."
"Co odkryla?"
"Ne, Anděla od Kryla. Umím ho zahrát na kytaru."