Bláznova ukolébavka - Věnování

16. prosince 2006 v 21:46 |  Fanfiction
Indiáni to místo nazývají věčným lovištěm. Křesťané nebem. Buddhisté nirvánou a Brumbál dalším dobrodružstvím. Každopádně pro všechny je to konečná stanice. Ale já jsem uvízl někde uprostřed. Můj dospělý svět se smrštil mnohem rychleji, než by dokázala profesorka Hoochová říct famfrpál.
Pro Cassej,
ale ještě trocha patří Elišce.

Bláznova ukolébavka
Máš má ovečko dávno spát,
i píseň ptáků končí.
Kvůli nám přestal vítr vát, jen můra zírá zvenčí.
Já znám její zášť, tak vyhledej skrýš,
zas má bílej plášť a v okně je mříž.

Ref:
Máš má ovečko dávno spát
a můžeš hřát ty mě můžeš hřát.
Vždyť přijdou se ptát,
zítra zas přijdou se ptát,
jestli ty v mých představách, už mizíš.

Máš má ovečko dávno spát,
dnes máme půlnoc temnou.
Ráno budou nám bláznům lhát,
že ráda snídáš se mnou.
Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám,
když tebe tu mám, když tebe mám rád.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama